Hlavní stránka
Škola
Doprava
Táboření a kluby
Reportáže
Fotografie
Témata
Ostatní
Rozcestník
Ke stažení
Sázky
Návštěvní kniha
Kalendář
Kontakt
Home
Česká verze. English version. Российская версия.
Deutsche Version. Wersja polska.
Jméno:
Heslo:

Nová témata:

Štola u Rabštejna nad Střelou
Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov
Vrbovce (žst)
Vrbové (žst)
Vrútky (žst)
Vrútky nákladná stanica (žst)
Výčapy-Opatovce (žzast)
Vysoká nad Kysucou (žst)
Vysoká pri Morave (nákl a žzast)
Vysoká pri Morave zastávka (žzast)
Fotka

Стоўбцы (žst)


Název stanice: Стоўбцы (bělorusky), Столбцы (rusky)
Číslo stanice: 138704
Zkratka:
Kilometrická poloha:
Provozní obvod: Барановичское отделение
Provozovatel: БЧ
Trať: Брэст–Мінск
Předchozí zastávka: Синяво
Následující zastávka: Тёмные Ляды
Staniční budova stanice Стоўбцы je obklopena kolejištěm z obou stran.
Staniční budova stanice Стоўбцы je obklopena kolejištěm z obou stran.

Železniční stanice Стоўбцы (latinkou Stoŭbcy, rusky Столбцы, anglicky Stowbtsy, česky Stolbci) se nachází ve východní části města Стоўбцы při Socialistické (Социалистическая) ulici v centrálním Bělorusku. Stanicí prochází sdvoukolejná elektrifikovaná dráha Брэст–Мінск (Brest–Minsk), která je jedním z hlavních železničních koridorů Běloruska a v současnosti (2017) nejfrekventovanější trasou železniční osobní dopravy mezi Moskvou a západní Evropou.

Historie

Železniční stanice Стоўбцы byla vystavěna v roce 1871 v tehdejším Rusku jako stanice na trati Брест–Менск. V roce 1921 se však stanice stala součástí meziválečného Polska, konkrétně jeho nejvýchodnějšího okraje, kde sloužila jako pohraniční přechodová stanice (první sovětskou stanicí bylo 13 km vzdálené Колосово, vystavěné za tímto účelem u malé vesničky Новоколосово uprostřed lesů). Na konci června roku 1941 proběhly přímo ve stanici (na jejím západním zhlaví) boje mezi sovětskou Rudou armádou a německým Wehrmachtem, do kterých se zapojil mj. sovětský obrněný vlak č. 44, což připomíná ve stanici umístěná pamětní deska. Stanice byla osvobozena téměř přesně o tři roky později a nadále sloužila až do roku 1991 provozu sovětských drah. Trať vedoucí skrze stanici byla elektrifikována v roce 1975. Od roku 1991 provozují stanici běloruské dráhy (БЧ = BČ v přepisu do latinky Belaruskaja Čyhunka).

Popis

Ačkoliv jde o nácestnou stanici, ve které neodbočuje žádná dráha (za to ovšem několik činných (2017) vleček do významných průmyslových podniků v okolí), je stanice Стоўбцы poměrně rozsáhlá - disponuje čtyřmi nástupišti a celkem 14 kolejemi, z toho 7 dopravními. Velká staniční budova v typicky běloruském stylu se nachází neobvykle uprostřed kolejiště a je ze Sověštské ulice přístupná lávkou nad kolejištěm, ze Zelené ulice a ulice Sverdlova úrovňovými přechody. Staniční budova je rovněž centrem služeb - nachází se v ní restaurace s obchodem, lékárna a další menší provozovny.

Ve stanici zastavují spoje kategorie meziregionální, většina mezinárodních vlaků skrze Стоўбцы projíždí (v roce 2017 tvořily výjimku vlaky 096Б, 095Б, 372Л, 318Б, 371Б). Stanice je rovněž konečnou pro elektrické příměstské soupravy z Мінску, které zde bývají odstaveny mezi výkony.

V obvodu stanice, nedaleko jejího západního zhlaví, překonává dráha po mostě řeku Němen.

Stanice nese běloruský název Стоўбцы (v běloruské latince Stoŭbcy), nicméně častěji je stále používán ruský přepis Столбцы, který byl pro jednoznačnost používán v době SSSR. Ruské označení nese stanice také na jízdenkách a cedulích ve stanici.

Stanice pochází z roku 1871, staniční budova je ale výrazně mladší. Svým stylem nazapadá do polské éry 1921–1939, proto předpokládáme, že je až poválečná, zrekonstruovaná na počátku 10. let 21. století.
Stanice pochází z roku 1871, staniční budova je ale výrazně mladší. Svým stylem nazapadá do polské éry 1921–1939, proto předpokládáme, že je až poválečná, zrekonstruovaná na počátku 10. let 21. století.
Regionální vlak 6813 Інстытут Культуры — Баранавічы Палескія vedený jednotkou RVR řady ЭР9Е-639 odjíždí ze stanice Стоўбцы do Baranovičů. Obdobné jednotky brázdí koleje také v Rusku, Litvě, Ukrajině, Kazachstánu a Uzbekistánu.
Regionální vlak 6813 Інстытут Культуры — Баранавічы Палескія vedený jednotkou RVR řady ЭР9Е-639 odjíždí ze stanice Стоўбцы do Baranovičů. Obdobné jednotky brázdí koleje také v Rusku, Litvě, Ukrajině, Kazachstánu a Uzbekistánu.
Pantograf ЭР9T-693 z lotyšské továrny RVR (Rīgas Vagonbūves Rūpnīca) čeká odstavený na první koleji stanice Стоўбцы na svůj odpolední výkon v předposledním dni roku 2016.
Pantograf ЭР9T-693 z lotyšské továrny RVR (Rīgas Vagonbūves Rūpnīca) čeká odstavený na první koleji stanice Стоўбцы na svůj odpolední výkon v předposledním dni roku 2016.
Pamětní deska na staniční budově připomíná v běloruštině hrdinné boje v červnu 1941 mezi německými a sovětskými vojáky. Zmiňuje se o účasti obrněného vlaku č. 44, leč nesděluje nic o výsledku bitvy, který byl pro Bělorusy zřejmě katastrofální.
Pamětní deska na staniční budově připomíná v běloruštině hrdinné boje v červnu 1941 mezi německými a sovětskými vojáky. Zmiňuje se o účasti obrněného vlaku č. 44, leč nesděluje nic o výsledku bitvy, který byl pro Bělorusy zřejmě katastrofální.
Obchod a restaurace ve stanici jsou doslova železničním snem. Příjemné a čisté prostředí s dostatkem zboží za příznivé ceny nenajdeme téměř na žádném českém nádraží. Nechybí ani proslulý ukrajinský Žyvčyk.
Obchod a restaurace ve stanici jsou doslova železničním snem. Příjemné a čisté prostředí s dostatkem zboží za příznivé ceny nenajdeme téměř na žádném českém nádraží. Nechybí ani proslulý ukrajinský Žyvčyk.

Zdroje

  1. Расклад руху па станцыі Стоўбцы: Dostupné z http://rasp.rw.by/be/station/?station=%D0%A1%D1%82%D0%BE%D1%9E%D0%B1%D1%86%D1%8B&exp=2100123&ecp=138704.
  2. Команда railwayz.info: Станция Столбцы. Dostupné z https://railwayz.info/photolines/station/112.
  3. Википедия — свободная энциклопедия: Столбцы (станция). Dostupné z https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B1%D1%86%D1%8B_(%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F).


Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz

Článek ze dne 16. 9. 2017 byl naposledy upraven dne 17. 9. 2017 a zobrazen celkem 410×, naposledy dne 12. 12. 2017 v 1:04.

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: